chceš být v mojí povídce? zde
nebo v manze?? zde
1.díl mangy....zde

Path of Pain 06

15. srpna 2013 v 14:38 | Ewilan |  Path of Pain
nějak nevím co sem pokaždý psát, no xD takže další díl XD



V tichosti dojedeme před bránu, která se automaticky otevře abychom mohli zajet dovnitř. Auto necháme na parkovišti a pomalu jdeme k budově ve které mám pokoj. Před vchodem se zastavíme.
"Nebylo to tak špatný, ale kdybych tam nebyl tak dlouho nepřežiješ,"nezapomene upozornit na mou neschopnost. Probodnu ho vražedným pohledem a raději zalezu do budovy. Donutí mě vzít na sebe takovýhle šaty a ještě si pak stěžuje, že nejsem dostatečně dobrá. Tohle sice neřekl, ale myslel to tak. Naštvaně vydupu schody a ještě pro jistotu bouchnu dveřma od pokoje. Z vedlejších pokojů se ozvou naštvané hlasy. Ne že by mi to nějak vadilo. Pohled mi padne na Nickovu bundu. Úplně jsem na něj zapomněla. Stejně se ještě zlepším a pak mu půjdu pomáhat. Ozve se klepání na dveře. Teda možná spíš bouchání. Otevřu dveře. Do pokoje mi vpadne nějaká modrovlasá holka.
"Když sem chodíš pozdě tak můžeš být aspoň ticho,"zavrčí na mě. Jenom lehce pokrčím rameny. To naštvání ze mě už skoro vyprchalo a měla pravdu.
"Proč máš na sobě tohle?"zeptá se při pohledu na moje "šaty".
"To mi vnutil ten zmetek,"zavrčím."Měla jsem sbalit upíra aby ho zabil."
"To znám, ale naštěstí mi nenutí takovýhle šaty. a kdo ti to provedl?"zeptá se.
"Zef,"zavrčím. Chvilku nějak zvláštně kouká.
"Už vím, ten je od nás, co?" vypadne z ní. Takže ten divnej pohled bylo asi přemýšlení.
"Mimochodem jsem Ria," usměje se.
"Rash,"taky se usměju. Až na ten vpád sem se mi zdá v pohodě. A má dobrou barvu vlasů.
"Vypadá to, že to budeš mít se svým parťákem těžší než já. Vůbec ti to teda nezávidím,"pousměje se.
"Taky bych to chtěla mít lehčí,"povzdechnu si.
"Promiň, ale budu muset jít, mám tajný poslání,"mrkne na mě.
"Nevadí, zase se potkáme a ty navíc víš jakej je můj pokoj," pousměju se a otevřu jí dveře. Ještě mi mávne a odběhne pryč. Nechápavě zakroutím hlavou. Odejdu do koupelny a konečně ze sebe sundám ty hrozný šaty. Rychle se vykoupu a zalezu do postele. Jelikož jsem dost unavená tak usnu takřka okamžitě.



Probudí mě nějaký zvuk. Zmateně se rozhlédnu kolem sebe a uvědomím si, že to je rádio.
"Rash vstávej, za půl hodiny bude turnaj nováčků. Musíš se připravit,"ozve se z rádia ředitelův hlas. Já jenom zírám s otevřenou pusou.
"Za půl hodiny se dostav před hlavní budovu,"ozve se ještě a pak je ticho. Podívám se na mobil a zkontroluju čas. Půl devátý. Turnaj. Takže souboje s ostatníma? Nebo nějaký úkoly? Kouknu do skříně a vezmu si svoje oblíbený černý kraťasy s úžasným páskem. Na stehna si připnu pouzdra s dýkama. Vzpomenu si na pár rad a ze skříně vytáhnu jednu z lepších podprsenek. Snad každej kluk by se alespoň trochu rozptýlil. Navíc po těch včerejších šatech už nemůže být žádný oblečení horší. Přes podprsenku si vezmu pouze kraťoučkou koženou bundičku. Ještě rukavice a kozačky s poutkama na kůly. Sice to nejspíš nebudou upíři, ale každá zbraň navíc se hodí. Zef mi dovolil si několik zbraní nechat, takže tu mám všude poházené nože a dýky. Mám z čeho vybírat. Za pásek si zastrkám vrhací nože a teď přijde ta nejtěžší část. Vytvořit si brnění pod kůží. Ještě k tomu schopností, která zatraceně bolí. Zavřu oči a soustředím se na kosti ve svém těle. Vytvořím několik nových, začnu je zplošťovat a ztenčovat. Rozprostřu je po celém těle až vytvoří jednolitou vrstvu pod kůží. Tenké pár nanometrů, ale přesto neuvěřitelně pevné. Nerozbitné. I kdyby se náhodou obrana prolomila brnění se znovu zacelí a úlomky zmizí. Za tu bolest to rozhodně stojí. Setřu si slzy a podívám se do zrcadla. Tohle je jediný okamžik kdy si dovolím slzy. Dobrý. Žádný známky slabosti znát nejsou. Rozčešu si vlasy a vyjdu z pokoje. Zamířím rovnou před hlavní budovu. Už teď před ní stojí hromada lidí.
"Tady jsi,"ozve se za mnou Zef. Otočím se a probodnu ho vražedným pohledem.
"Proč jsi mi nic neřekl?" vyjedu na něj.
"Nesmí se to," pokrčí lhostejně rameny. Zavrčím, ale raději nic nekomentuju.
"Měla jsi z nich nejtvrdší výcvik, ale také nejkratší. Hlavně je nepodceňuj. Bojuj vším co máš, ale vidím, že to jsi už udělala,"podívá se na mé oblečení.
"Už jsi mě k tomu taky donutil,"zavrčím.
"A umísti se v první trojce nebo můj další výcvik nepřežiješ,"dodá děsivě. Dotáhne mě k řediteli kde už stojí další nováčci s trenéry. Většina trenérů je mnohem starších než Zef. Jejich žáci na sobě mají různé chrániče, pouze jedna bloncka je oblečená podobně jako já.
"Nechceme aby jste se navzájem zabili, ale poznat vaše schopnostia vybrat ty nejlepší z vás na složitější mise. Proto jakmile uslyšíte výstřel je konec souboje a já určím vítěze, který postoupí do dalšího kola."řekne nám ředitel.
"Nyní se přesuneme do naší soukromé arény,"pronese ředitel a dav se začne přesouvat do míst o kterých jsem ani netušila, že také patří k akademii.


"Jako první budou bojovat Lissa a James," pronese ředitel a z řady vystoupí jedna z blondýn a kluk s hnědými vlasy. Sejdou do středu arény a postaví se proti sobě.
"Můžete začít,"pokyne jim ředitel. James vytáhne dva krátké meče. Vypadá to, že nic jiného u sebe nemá. Lissa má pár vrhacích nožů a meč. Použije stejnou strategii jako bych použila já. Hodí po něm nože a než je odrazí je u něj a zasadí mu pár ran. James se vzpamatuje, začne krýt její rány a několikrát jí zraní. Najednou jeho meč vzplane ohněm a Lissa se snaží dostat co nejdál. Nyní už james nemá hnědé vlasy, ale černé ze kterých trčí dva malé růžky. Jeho oči rudě žhnou a záda zdobí pár černých netopýřích křídel. Lissa se zamračí a její nehty se začnou prodlužovat. Vlasy jí zbělají a prodlouží se, oči zrudnou. Na zádech má bílá křídla. Kdyby nebyly netopýří, ale porostlé peřím a její oči nebyly rudé tak bych si myslela, že je spíš anděl než napůl démon. Proklouzne pod jeho mečem a nehty ho sekne do nohy. James vykřikne a skácí se na zem. Ozve se výstřel.
"James končí. Nyní se připraví Nick a Rash,"křikne ředitel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama